Písmo 20. stol. – doplnění

Návrat jednoduchosti a účelnosti. Vše co bylo zdobné – tedy i serify – bylo označeno za zločin.
„Ornament je zločin”
Adolf Loos
Generoval se nový geometrický jazyk.
Hlavní umělecká hnutí v umění a architektuře:
Konstruktivismus a Funkcionalismus
Jednoduchost se objevuje i v malířství:
Malevič, Mondrian, Kandinskij, Moholy-Nagy, Vasarely
Bezserifová písma 19.stol. jsou již téměř 100 let stará. Je třeba vymyslet a vyrobit písma nová.
Nejvýznamnější:
1916 – Edward Johnston – font Underground – speciálně navržený pro podzemní metro.
1927 – Eric Gill – žák E. Johnstona. Písmo se jmenuje Gill Sans Serif Inspiroval se svým učitelem, dále jsou na něm patrné prvky příklonu k tradici barokního písma Johna Baskervilla. S písme Baskerville obdivuhodně souzní. Písmo přineslo mnoho nových prvků a přitom zůstává ryze anglické.
Přesto nelze toto písmo nazvat písmem konstruktivistickým. Je sice bezpatkové, ale v mnohém se stále přiklání k tradici. Přesto se stalo na několik desítek let, nejrozšířenějším.
Paul Renner – Futura
Písmo odhaluje svoji čistě geometrickou formu vycházející z čtverce a kruhu. Když Gill Sans Serif vzal své ukotvení v Baskervillu, tak FUTURA přejímá svůj opěrný milník o římskou kapitálu.
Gill Sans Serif je oblíbený v Anglii, Futura je spojována obzvláště s německem. Dokonce má za sebou i cestu využití nacistickou ideologií.
Herbert Bayer – Bauhaus
Písmo vzniklé ve dvacátých letech ve škole Bauhaus v Dessau. Snaha vytvořit univerzální abecedu bez velkých a malých písem. Inspirovanou snad trubkami ohýbaného nábytku. Zůstalo pouze u pokusu.
ITC Bauhaus – Tuto abecedu převzal v 70. letech Ed Banquiat a Victor Caruso a vytvořili novou fotosazebnou abecedu obohacenou o velká písmena. Vytvořili ji ve variantě 5ti řezů.
 Během válečných let k rozvoji typografie nedocházelo. Po válce byl knihtisk nahrazován offsetovým tiskem a horká sazba fotosazbou.
 
1957 – Max Miedinger, Eduard Hoffmann –  Neue Haas Grotesk – Helvetica
Opravdovým výbuchem supernovy byl pro typografii vznik písma Neue Haas Grotesku švýcarskou firmou Haas.
1960 bylo písmo přejmenované na Helvetica.
1983 Redesign – Erik Spiekerman – Helvetica Neue, která má lépe vyladěné detaily i vyrovnání párů.
Vyznačuje se neutrálností až chladem, ale neutrálností na výsost estetickou.
Adrian Frutiger – Univers a později písmo Frutiger
písmo původně vzniklé pro nově budované druhé mezinárodní letiště v Paříži – Roissy. Pro navigační system navrhl písmo jednoduché a perfektně čitelné. Písmo nazval podle místa vzniku Rossi. Později jej firma Mergenthaler, Linotype, Stempel a Haas vydali pod názvem autora: Frutiger.
Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s