Hladká sazba: Mezislovní mezery

Sazba — profesionální sazbou dnes obvykle nazýváme zpracování textu v tzv. sázecím programu, a to s ohledem na typografická pravidla daného jazyka a výtvarnou předlohu.

Guttenbergova bible

Mezi hlavní typografické požadavky na jakýkoliv souvislý text patří rovnoměrné zabarvení sazby na stránce, které tvoří jednolitou „šedou“ plochu bez děr a zhuštěných slov. Každá potištěná stránka má mít barvu stejnou — není možné, aby na jednotlivých listech dvoustránky byly rozdílné mezislovní mezery.

Ukázka kombinace několika druhů mezer v sazbě jediného odstavce: kromě základní mezislovní mezery je to nedělitelná, šestinová, vlasová.

Programy pracují standardně se základní výchozí mezislovní mezerou, která je třetinou až čtvrtinou stupně písma. Například u 12ti bodového písma je třetina čtverčíku šířka 4b.

Nastavením mezislovních mezer ovlivňujeme pravidelné rozložení textu na stránce, světlost textu, ale i čitelnost celého dokumentu, zatahování sirotků, vdov atp.

• čtverčík je pojem z dob olověné sazby – je to čtverec o hraně odpovídající šířce písma. Je to čtvercová jednotka, takže zároveň určuje velikost neboli stupeň písma. (u 12b písma je velikost čtverčíku 12b)

• kuželka je velikost/výška písma + velikost prokladu (řádků)

Důležité body:

• základní velikost mezery je stanovena na 1/3 – 1/4 čtverčíku to se týká především sazby tzv. na levý či pravý praporek.
  minimální velikost mezery je cca 1/4 čtverčíku (v Indesignu procentuelně vyjádřeno jako 80%).
  Pozn.: s uvedenými údaji můžeme v Indesignu a jiných sázecích programech libovolně manipulovat v rámci ztmavování či zesvětlování textu. Musíme mít však stále na paměti typografická pravidla, pravidla sazby, oko čtenáře a v neposlední řadě estetycký účin takových individuálních nastavení.
  maximální velikost mezery je cca 1/2 čtverčíku (v Indesignu procentuelně vyjádřeno jako 133%)
  

• Tracking – rovnoměrné prostrkání všech znaků slova se říká Tracking
• Kerning – vyrovnání znakových párů se říká Kerning
• Rozdělovník – sazbu do bloku užíváme především v novinové sazbě. V rámci úzkých odstavců se nevyhneme tzv. dělení slov rozdělovníkem. Je to znak, který nám rozdělí víceslabičné slovo do dalšího řádku.
• Řeka – Při rozpalu řádku, který se nám vyskytne nejčastěji při zarovnání odstavce do bloku, hrozí optická chyba – tzv. řeka – nepěkná vertikální mezera většinou přes několik řádků textu. Indesign se tuto chybu sazby snaží automaticky opravovat.nedělitelná mezera – v Indesignu klávesová zkratka Shift + Enter nebo nabídka pravého tlačítka, volba Vložit prázdné místo/Nerozdělitelná mezera.

V Indesignu:

Nastavení základního či globálního prostrkání nalezneme v nabídce panelu Odstavec/Zarovnání (Justiffication)

 

V tomto panelu mohu globálně ovlivnit hustotu vysázeného textu. Inspirativní článek o této problematice naleznete na
http://typomil.com/typofilos/2007/06/vyssi-divci-mezislovni-mezery/

 

 

Individuální nastavení mezislovních a mezipísmenných mezer naleznete v panelech:

Tímto nastavením v odstavci rovněž zatahuji či vytahuji sirotky či vdovy. Dělám to tak, že označím celý odstavec a zvýším či snížím hodnotu prostrkání.

 

Klávesové zkratky pro formátování odstavce:

• zmenšením mezislovních mezer: Ctrl + Alt + Backspace (klávesa se šipkou nad Enterem), na Macu Alt + Cmd + Backspace (klávesa se šipkou nad Enterem)
  zvětšení mezislovních mezer: Ctrl + Alt + \ na Macu potom Cmd + Alt + \
  používá se hlavně pro vypořádání se se sirotkama či vdovama, k rovnoměrnému vyrovnání mezislovních mezer u sazby do bloku, ruční odstraňování řek v odstavci atp.
• prostrkání jednotlivých znaků(Tracking): ALT + šipka doprava či doleva – po manipulaci s mezislovními mezerami je tento způsob méně čistý, ale akceptovatelný.
• pevná mezera (proporcionální – přizpůsobuje svoji šířku): Alt + Cmd + x – použiji pro vypořádání se s jednoznakovýma spojkama a neslabičnýma předložkama na konci řádku
• vynucené zalomení řádku: Shift + Enter zalomení řádku

Užití v praxi:

Mezera následuje:  za vypsaným slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo členícím znaménkem.

Mezeru neděláme:

• za tečkou – v e-mailových a internetových adresách (antypa@antypa.cz, http://antypa.cz), v peněžních částkách (100.000 Kč), při číselném označování částí textu (1.2.4.1), v titulech (Ph.D.);

• za čárkou – k vyznačení desetinných míst (120,5);

• před/za dvojtečkou – při psaní časových údajů (13.45 h), v internetových adresách (viz výše), k vyjádření skóre (5:2) nebo měřítka (1:10 000);

• před/za spojovníkem (2010−03−03, aramejsko-svahilský, budu-li, Brno-Komárov);

• před/za pomlčkou – ve významu „až, až do“ (1990–2010, str. 39–45, leden–červen);

• před/za lomítkem (150 km/h, účet č. 260117880/0300, č. 234/2009 Sb.);

• následuje-li více členících znamének za sebou (hráli Varhanovu „Technooperu“);

• za znaménky +, -, vyznačují-li hodnotu čísla (-6 ˚C);

• při psaní samostatných výše položených značek (3 m2, 25˚, disketa 3,5˝);

• při psaní indexů (H2SO4).

 

Chyby sazby:

Řeka

Řekou nazýváme jev, kdy mezislovní mezera vychází v několika řádcích přibližně na stejném místě pod sebou. To má za následek vznik bílého pruhu a nehezký, děravý vzhled takové sazby.

Při rozpalu řádku, který se nám vyskytne nejčastěji při zarovnání odstavce do bloku, hrozí optická chyba – tzv. řeka – nepěkná vertikální mezera většinou přes několik řádků textu.

Nepěkných děravých míst v sazbě do bloku se vyhneme například použitím spojovníku / rozdělovníku (tzv. divis).

Indesign se snaží řekám předcházet. V rámci zarovnání nebere v potaz jen jeden řádek, ale v zájmu co nejlepšího výsledku upravuje mezery v několika řádcích nad sebou, a tím se většinou elegantním způsobem řekám vyhne.

Doporučení

U větších stupňů písma je dobré mezislovní mezeru mírně zmenšit. Hlavně to platí u většiny kurziv, které často i normálně vyžadují užší mezislovní mezeru.

Mezeru můžeme zmenšit či rozšířit i na základě typu písma se kterým pracujeme. Standardně by tuto instrukci mělo nést písmo v základě ssebou. Kdyby ne, doporučuje se u zůženého typu písma mezery zůžit u rozšířeného typu písma mezery rozšířit viz. ukázky: